Jednou do roka je mi opravdu líto, že nejsem třídní. Opravdu. Být třídní je privilegium. Máte najednou obří rodinu. „Děti ve vlastní třídě“ jsou většinou tím pomyslným elixírem pro každého učitele. Kdo mě zná ví, že mám svou soukromou a zatím prťavou malotřídku doma… Proto bych vést třídu čestně a důstojně nezvládla. Děti potřebují zážitky – společné, s učitelem. Takový jeden se odehrál ze čtvrtka na pátek hned v několika třídách. Ti nejstarší byli s paní učitelkou Myrdaczovou (9. B) v Poděbradech, jiní na vodě, nebo v Adršpašských skalách. 5. A. si užívala týden na škole v přírodě s Petrou Suldovskou. Na výletech prostě tento týden byly snad všechny třídy. Například 3. A na čele s panem učitelem Hubáčkem se rozhodla pro něco celkem zálesáckého – vyzkoušet stanování na obecní louce v Zelenči. Děti si užily afrického bubnování, dokonalý západ slunce i rozcvičku, kdy naopak sluníčko zdravily 🙂
Děkujeme!
Pavlína Jurzykowská a rodiče 3. A